Kuchyně

Vybavení kuchyně v dřevostavbě

Architektonickému řešení dřevostaveb v dnešní době kraluje otevřená vzdušná dispozice s velkým prostorem sloužícím pro denní užívání a optimálními menšími ložnicemi. Tento přístup obvykle soustředí technické a sanitární místnosti do jednoho místa, kde se jednoduše řeší rozvod vody i odtok vod odpadních. Stejná strategie bývá uplatňována také pro umísťování kuchyně v typových dřevostavbách. Moderní kuchyně bývají rovněž řešeny jako otevřené do prostoru a propojené s obytnými místnostmi – jídelnou a/nebo obývacím pokojem – a situovány tak, aby byla rozvodná síť jednoduše centralizovaná. Kromě této lokace může být ovšem v případě individualizovaného návrhu u kuchyně uvažováno také klasicky jako se samostatnou místností či jejím zbudováním přímo na obvodové stěny.

Výhody a nevýhody řešení kuchyně v dřevostavbě

Ať už se rozhodnete pro otevřenou nebo uzavřenou kuchyni v dřevostavbě, vždy je nutné počítat s několika aspekty, které by při její navrhování měly být brány v úvahu. Ty zahrnují především:

  • provozní zátěž
  • konkrétní umístění
  • designové řešení

Provozní zátěž kuchyně

Kuchyň je prakticky nejvyužívanější místností bytu s výraznou zátěží na okolní konstrukce vyplývající z činností, které jsou v ní realizovány. Jedná se především o vaření, které může v některých dnech trvat i více hodin a kontinuálně do prostoru generuje vodní páry, pachy či hluk, což je nevýhoda především u kuchyně otevřené, z níž jsou rozváděny prakticky do všech propojených místností. Také z tohoto důvodu je nutné celý prostor vhodným způsobem utěsnit, jelikož dřevostavbu jsou obecně řešeny jako difuzně uzavřené objekty a případné pronikání vlhkosti do vnitřních konstrukcí opláštění by mohlo vést k jejich degradaci. Obdobně je nezbytné část kuchyňského koutu či místnost kuchyně opatřit omyvatelnými povrchy – nejčastěji se jedná o obklady a dlažby, jež je nutné spárovat voděodolnou hmotou.

Konkrétní umístění kuchyně

Centralizované umístění kuchyňského koutu či kuchyňské místnosti je výhodné především kvůli zkrácení rozvodů – ať už se jedná o vodu a odvod odpadů, případně o plyn určený k vaření a vytápění. Běžné řešení uspořádává sanitární prostory (obdobně jako v panelákových bytech) do samostatného vnitřního ostrůvku, který lze také poměrně snadno odvětrávat. V případě tohoto řešení je také snížené riziko narušení parozábrany uložené v opláštění, která musí být pro správné uzavření systému souvislá. Rizikem tohoto řešení je případné narušení vnitřní nosné nebo dělicí konstrukce či její přetížení nesprávným odhadem nosnosti. U otevřených i uzavřených kuchyní s různým rozmístěním vybavení je tak vždy výhodnější minimalizovat vrtané spoje a nahrazovat je vysokopevnostním lepidlem určeným pro místnosti s vyšší vlhkostí.

Designové řešení

Samotné vizuální provedení kuchyně je pak prakticky až na posledním místě a je dobré si před jeho volbou rozmyslet také rozmístění technologií a spotřebičů, jež vyžadují napojení na sítě. Obezřetní byste měli být také při výběru dlažby a obkladů – vždy vybírejte ty určené do interiéru.